Kdo zvítězil u Radka Malého a stal se novým zvířecím králem?

Lev už nechce být králem. Co teď? V leporelu Zvířecí sněm, které napsal básník a překladatel Radek Malý, se na velkém zvířecím bále rozhoduje o tom, kdo převezme korunu. Kandidátů je hodně a každý má své důvody, proč by byl tím pravým panovníkem. Radek Malý dobře ví, jak psát pro nejmenší čtenáře, aby je text bavil, rytmus neomrzoval a slova zůstala v hlavě ještě dlouho po posledním přečtení. V rozhovoru prozradí, jak vybíral zvířata, která se o trůn ucházejí, ale i jeho pracovní rituály.

Jak vznikl nápad na leporelo Zvířecí sněm? Podle čeho jste vybíral zvířata, která v leporelu dostala svůj hlas? 

Po pravdě řečeno, už sám nevím. Nápady se obecně vyznačují tím, že se nedají vysedět, přicházejí znenadání a je potřeba je chytit včas za pačesy, ale dát jim i jistou volnost, aby zcela nezkrotly. Zvířata jsem vybíral zčásti kvůli tomu, jestli patří mezi má oblíbená, ale některá se do básničky bezpochyby dostala kvůli rýmu.

Jak pracujete, když píšete poezii pro děti? Vnímáte rozdíl při psaní pro děti ve srovnání s psaním pro dospělé? Mění se třeba váš způsob práce s rytmem, nebo je to spíš změna v tématu a jazyce?

Básničky pro menší děti mají svá pravidla, a to především ve formální struktuře. Je potřeba pečlivě dodržovat rytmus, počet slabik ve verších a kvalitní rýmy – jinak umí být dětský čtenář oprávněně kritický. V psaní pro dospělé žádná omezení neplatí.

Pro Meander jste napsal i několik pohádek (Příhody matky přírody, František z kaštanu, Anežka ze slunečnic) a i Legendu o svaté holčičce, plánujete napsat ještě další prozaické texty pro děti, nebo preferujete poezii?

Nedá se říci, že bych nějaký žánr preferoval. Ta pestrost – včetně třeba literatury faktu – mě naopak baví a nabíjí. Zároveň se ale nedá říci, že bych něco konkrétně plánoval. Vše je o domluvě a nápadech.

Poezii také překládáte. V čem je psaní vlastních básní rozdílné oproti překládání básní jiných autorů? Co je na tom největší výzvou?

Překlad vnímám jako službu jinému autorovi. V něčem je to jednodušší – odpadá například právě práce s nápadem. Ale v něčem zase složitější – hledání správných výrazových prostředků pro překlad cizojazyčného textu do češtiny může být velkým dobrodružstvím.

Jak vypadá váš pracovní den? Máte při psaní nějaké rituály nebo pracovní postupy?

Každý můj pracovní den vypadá trochu jinak. Protože psaním knih pro děti se nedá uživit, je mým skutečným zaměstnáním výuka a bádání na vysoké škole. Na psaní zbývá čas po večerech a dovolených. Rituálem je šálek čaje v oblíbeném hrnku, kocour poblíž a pocit čisté hlavy bez jiných povinností než být tady a teď.