Zlomené srdce z perníku

Básník Robin Král má na svém kontě přes tři desítky knížek při děti. Nejnověji k nim přibyla výpravná publikace Na pouti, kde se autorovy zasněné verše potkaly s groteskními ilustracemi Andrey Tachezy.

Chodil jste jako malý rád na poutě? Co vás tam udivovalo?
Jako většina dětí jsem na poutě chodil s nadšením. Nikdy jsem ale moc nemusel rotující centrifugy a podobné atrakce. Od malička mě přitahovala drobnější pouťová zábava a nejvíc možná to radostné vzrušení z pouti jako takové.

Celý rozhovor s Robinem Králem čtěte zde

Pouť z perspektivy řetízkového kolotoče

Ilustrátorka Andrea Tachezy svými ilustracemi vytvořila pohlcující atmosféru magického prostředí pouti, jakou už dnes jinak potkáte snad jen ve snu či ve vzpomínce. V knize Na pouti, která získala širší nominaci na Magnesii Literu, přenesla do obrazů nejen pestrý svět atrakcí, ale i nostalgii a kouzlo starých poutí. Jaké vzpomínky na poutě ji provázely při práci? Jak hledala výtvarný klíč k básním Robina Krále? A proč kniha dostala netradiční formát?

Malíři jsem se neinspirovala, i když mám moc ráda Františka Tichého a jeho výjevy z manéží. Inspirovala jsem se, kromě vlastních vzpomínek, historickými fotografiemi. S Robinem Králem jsme se shodli, že v knížce chceme mít trochu nostalgie, to byl pro mne výchozí bod.

Celý rozhovor S Andreou Tachezy čtěte zde

Barvy jsou rozjásané, vše tančí, víří, předvádí se a čtenář žasne. Může otáčet stránku za stránkou, jak je v knihách zvykem, ale teprve když ručně lepené strany roztáhne do šířky jako harmoniku, všimne si, jak na sebe ilustrace plynule navazují a jak se zvolna stmívá. Čas na pouti doslova letí – jak se dlouho očekávaná předletní neděle pod záplavou dojmů přehoupne k soumraku, pozadí kreseb postupně tmavne. Do popředí nápaditě ilustrované dvojstránky najednou vystupuje zívající panáček: ještě naposledy uprosit maminku, ještě jedno kolo – a střih na poslední stranu. Je tu nové ráno. Byl to sen?

Celá recenze na iLiteratuře