Iva Pecháčková o festivalu Děti, čtěte!

Jak vznikl nápad založit festival Děti, čtěte!?

Já ta čtení, besedy, výtvarné dílny i menší koncerty a výstavy pořádám už řadu let, většinou u příležitosti křtu nebo nějakého výročí, nebo když nás osloví nějaká galerie nebo muzeum… tady se jen vše spojilo pod jednou střechou krásného, 900 let starého kláštera královských premonstrátů na Strahově a se svými pořady se přidali další spřátelené nakladatelé pěkných knih pro děti…

Na co se mohou návštěvníci festivalu letos těšit? Jsou nějaké novinky oproti předchozím ročníkům? 

Letos se návštěvníci mohou těšit kromě klasických čtení například Pavla Šruta, Jiřího Stránského, Renaty Fučíkové nebo Daniely Fischerové třeba i na několik divadelních literárních představení – nejpopulárnější je asi to od souboru Listování. Děti určitě potěší populární Lichožrouti. Novinkou bude interaktivní projekce a workshop Následuj bílého králíka nakladatelství Edition Lidu. Samozřejmostí jsou staré dobré výtvarné workshopy. Zajímavý bude určitě literárně-výtvarný workshop studentů Literární akademie, kteří pod vedením Radka Malého, autora úplně poslední novinky z Meandru Poetického slovníčku dětem v příkladech, připravili pro děti zajímavý program.

V programu uvádíte, že letos nebudou na festivalu chybět ani filmy, o jaké snímky se bude jednat?

Na festivalu letos uvedeme filmy Šárky Zikové, autorky večerníčků, která pro nakladatelství Meander ilustrovala knihu Kouzelný Svět Gabriely. Je to například Zakletý lev, Pražské mosty, Kdo si hraje, nezlobí nebo slavné večerníčky Příhody kocourka Damiána.

Zůstane festival i nadále v Praze nebo byste jej v budoucnu chtěli rozšířit i do dalších měst?

Uff. Vzhledem k tomu, že letos pořádáme celý ten programem nabitý festival za opravdu dost symbolický grant od Hlavního města Prahy, obávám se, že na další šíření už nejsou finance ani energie. Leda by se našel nějaký tajemný sponzor, jemuž leží čtenářská negramotnost nejmladší populace na srdci…

Festival bude zahájen výstavou autorských knih umělců i studentů uměleckých škol, kde budou představeny i nové dětské publikace, mohla byste odhalit, jaké novinky to budou?

Jsou to třeba knihy, které byly oceněny titulem Nejkrásnější kniha roku nebo cenou Zlatá stuha. Je jich hodně, některé jsou velmi krásné, třeba v plátně vázané, některé autorské knihy i ručně - a Vy se na ně přijďte podívat.

Jste ředitelkou nakladatelství Meander, proč jste se rozhodla stát se nakladatelkou knih pro děti?

No, ředitelkou – Meander je jedna osoba, čili řediteluju sama sebe a pár nadšenců kolem festivalu za symbolické honoráře.

Jakým způsobem vybíráte knihy, které vydáte?

Podle toho, jak mi přicházejí rukopisy, a co z nich se mi líbí. Nebo taky ilustrace a k nim pak třeba teprve vznikne text.

Jste také autorkou několika knížek, v poslední době jste se vrátila k edici Pražských legend a napsala jste Legendu o svatém Václavovi. Chtěla byste i nadále v této řadě pokračovat?

Moc ráda, to mě baví, stejně jako překládání a navíc se takové legendy i docela dobře prodávají. Jen toho času, kdybych na to měla víc.

Nakladatelství Meander klade důraz kromě textu i na obrazovou stránku knihy, která je neméně důležitá. Jak u vás probíhá výběr ilustrátorů?

Tak docela normálně. Když přemýšlím, kdo by rukopis, který chystám k vydání, mohl ilustrovat, nechám se vést spíše intuicí a tak 2-3 vybraným výtvarníkům zadám pár obrázků. Z ukázek už většinou poznáte, jestli jim rukopis sedí, nebo se s autorem poněkud míjí. Jednou jsem dokonce ilustrátory prohodila ke knihám do kříže.

Nakolik je pro nakladatele dětských knih podstatná spolupráce se školami? Co si myslíte o dnešní doporučené četbě pro děti, není už poněkud zastaralá?

Spolupráce se školami je velmi užitečná, ba nutná! Skoro všichni nakladatelé to ale podceňují, jen pár z nich, těch velkých si může dovolit dělat vlastní nabídkový katalog do škol. My ostatní to tak nějak flikujem, jak se dá, ale nějakou státní pomoc bychom uvítali, tím spíše, že, jak říkáte, je doporučená četba téměř stejná jako jsme mívali my – vypadla jen Honzíkova cesta, Robinsonka a O letadélku Káněti.

Máte pocit, že za tu dobu, co jste nakladatelkou, se nějak proměnil čtenářský vkus?

U mne je to tak, že přibývá těch kultivovanějších čtenářů, kteří už se naučili na naše krásné knihy. Překvapuje mne, že dělám dotisky Niklových knih nebo i některých uměleckých komiksů - kdysi jsem první náklad Niklovy Pohádky o Rybitince v počtu 700 ks prodávala čtyři roky.

Můžete nám prozradit nějaké knihy z Vašeho edičního plánu na tento rok? Chystáte i nějaký komiks?

Letos se chystáme vydat druhý díl argentinského komiksu Macanudo, jehož redakci právě dokončujeme, takže by mohl vyjít už v červnu. Taky že nám čtenáři oblíbeného Macanuda stále píší, že už se nemohou dočkat. Dále se rodiče a děti mohou těšit třeba na sbírku undergroundové literatury pro děti Čert má kopyto se skvělými ilustracemi Luboše Drtiny, další „Niklovku“ Ďivňáci z Njůjorku a nebo Legendu o Loretě s obrázky Renáty Fučíkové. Velkým hitem bude asi také slavný francouzský komiks FOTOGRAF Emmanuela Guiberta, autora u nás velmi dobře přijaté Alanovy války.

Spolupracujete se Švandovým divadlem, kde pořádáte literární pořady a čtení knížek pro děti a rodiče. Můžete našim čtenářům říci něco více o těchto akcích? Kdy se bude konat další?

Nejbližší literární kavárna se bude konat 7.6. od 17:15. Jedná se o další díl z cyklu Američané v Praze, naším hostem bude Brad Vice, učitel tvůrčího psaní na Literární akademii.

Na Literárních kavárnách, které se konají vždy první čtvrtek v měsíci, představujeme jednak naše knihy pro děti a jejich rodiče, společně s autory a ilustrátory a jednak zajímavé knihy, které si zaslouží pozornost. V květnu byl například naším hostem Štěpán Hulík, držitel Magnesia Litery zas Objev roku.

Sdílet