Od 23. do 26. 5. jsme na Světě knihy. Naše knihkupectví bude tedy zavřeno a vaše objednávky budou k vyzvednutí a odeslání zase od pondělí 27. 5. Děkujeme za pochopení a těšíme se na vás na veletrhu!

Jak vznikala trilogie leporel o rostlinách

O tom, jak vznikala rostlinní trilogie (Květolelo, Keřolelo, Stromolelo) Terezy Marianové a také o prvním setkání a práci na dalších knihách vypráví redaktorka Lucie Michlová i sama autorka.


S Terezou Marianovou jsme se seznámili díky edici biblických příběhů manamana. Tereza viděla výstavu našich starozákonních titulů a oslovila nás, že by některý z příběhů také ráda ilustrovala. Domluvili jsme se na novozákonním Ukřižování, v němž svojí kresbou velmi intenzivně vystihla jak davové scény, tak Kristovo utrpení. Následovalo vydání Tereziina autorského leporela Jak se koník ztratil (a zase našel) a ilustrace Legendy o Karlově mostě.

V průběhu tří let pak Tereza vytvořila trilogii leporel z rostlinné říše, která jsou oblíbená mezi nejmladšími čtenáři i jejich rodiči – jsou totiž plná hravých básniček, zajímavostí o rostlinách a vtipných ilustrací. Jsou to první herbáře: kromě ilustrací rostlin děti zaujmou i další obrázky reagující na básničky v různých souvislostech. Třeba zlatice je jako zlatá lvice, pampeliška po sobě zanechá šedý pampevlk, mýval se mývá pod vrbou…

Tereza měla ke každé knize více básniček, ale formát leporela jich dovoloval vždy jen 8, muselo se tedy pečlivě vybírat, jak sama říká: „Rostliny do Květolela a Keřolela jsem vybírala podle toho, jestli se s nimi můžeme v našich podmínkách běžně setkat. V Květolelu jsou to rostliny, které rostou všude tam, kde se pohybují lidé, tedy i ve městě. Jsou to také rostliny vyskytující se ve velkém množství, dalo by se říci ty nejobyčejnější. V Keřolelu bylo kritérium stejné. Chtěla jsem zařadit i méně obvyklé druhy, ve hře byl např. janovec metlatý nebo za plodonosné maliník obecný, ale bylo pro mě důležité, aby otevíraly dveře do světa botaniky. Ve Stromolelu začaly víc hrát roli osobní sympatie a aktivity či příběhy spojené s jednotlivými stromy, např. jírovec maďal, z jehož plodů, kaštanů, se na podzim vyrábí zvířátka.“

Básničky Tereza skládala všude, některé přišly najednou samy, s jinými se takzvaně mořila déle. První kniha vznikala, když se Tereze narodil první syn, Stromolelo v době, kdy byl v břiše syn druhý. „Ilustrace jsou malované akvarelem, s nímž jsem u Květolela v podstatě začala. Byla to technika, z níž jsem měla respekt, jelikož jsem si myslela, že mi vůbec nejde a nepůjde. Nakonec jsem tak odilustrovala čtyři knihy a dost jsem se při tom naučila. Ilustrace jsou opravdu čistě akvarelové bez doplňkové tužky nebo pastelek, které se často mohou používat na jemné detaily.“ 

A jaké jsou Tereziiny oblíbené rostliny? Z květin je to vratič, mezi keři šípková růže (šípek má dokonce vytetovaný jako památku právě na rostlinnou trilogii), ze stromů je to borovice či buk, který z knížky nakonec vypadl na úkor zajímavějších stromů. 

„Při výběru stromů byl vůbec největší ,odpadʻ: vymýšlet říkanky mě bavilo, chtěla jsem si to užít, protože jsem věděla, že Stromolelo je poslední díl. Navíc, strom je něco, co venku nepřehlédnete, zažere se pod kůži. Ne náhodou hrají stromy významnou roli v mytologiích mnoha národů: keltové mají horoskop pracující s vlastnostmi stromů, stromy se objevují v literatuře všech žánrů, např. Tolkien byl milovník stromů, anglickými buky a duby se inspiroval při psaní o elfím lese Lórienu se zlatými mallorny, dubem byl ent Stromovous. Snažila jsem se, aby ve Stromolelu byl zastoupen vždy určitý typ stromu: vrba ze stromů, co jsou spojeny s vodou, borovice za jehličnany, třešeň za ovocné stromy, bříza za pionýrské dřeviny (ty co první obsazují volné prostory např. po požárech, kůrovcové kalamitě, kácení).”