Zatoulaní psi

Recenze:

„Leporelo Zatoulaní psi, které vydalo letos na podzim nakladatelství Meander, je knižní prvotinou výtvarníka Tomáše Smetany. Vznikla k příležitosti malířovy výstavy v roce 2003. Autor sám doplnil, že jeho konceptuální pohádka vznikala v době, kdy se mu narodila dcera Antonie.

Co je to vlastně konceptuální umění? Jak lze z názvu odvodit, nejdůležitějším v tomto případě je samotný nápad/koncept, jenž je důležitý pro pochopení celého díla. Stále se jedná o relativně moderní umělecký směr, často zaměřený na interaktivitu, v našem případě se čtenářem. Z toho lze krásně vyvodit, o čem Zatoulaní psi vlastně jsou. Jde o několik černobílých obrazů, jejichž pojítkem jsou právě zmiňovaní psi. Autor v dolní části vždy nastíní, o jakou situaci na výjevu jde, vše ostatní je ale na čtenáři, respektive na dítěti a jeho rodiči. Právě oni jsou tím, kdo celý příběh vytváří, dokreslují. Je to pohádka, která nutí přemýšlet a zapojovat fantazii, což je pro malé děti nejen zábavné, ale také poučné.

Jediná drobnost, která mi na jinak krásném leporelu vadila, byla přítomnost některých slov či výrazů, u nichž se domnívám, že nebudou pro dětského čtenáře srozumitelné. Na druhou stranu ale popisky obrázků jsou pravděpodobně určené spíše dospělým, aby je navedly tím správným směrem ubírání se příběhu. Vydání (a také Smetanovy plakáty) jsou doplněny o krátké verše umělce Petra Nikla a básníka Michala Šandy, jež se snaží obrazy okomentovat a předložit možná řešení. Tak o čem si myslíte, že si Smetanovi psi povídají?“ – Dobrý zprávy