Jak tvoří ilustrátorka Anna Kulíčková, aby nechala prostor i čtenářově fantazii?

Ilustrátorka a grafička Anna Kulíčková ilustrovala již několik dětských knih. V Meandru vyšly celkem 4 tituly s jejími krásnými ilustracemi, mezi kterými jsou třeba knížky Kosáku, co to máš v zobáku nebo Když se klíčovou dírkou rozlije tma, která byla mimochodem v roce 2018 nominována na Nejkrásnější českou knihu roku. Nyní Anna Kulíčková stojí za výtvarnou podobou nové knihy Jinotaj od Barbory Bažantové. V krátkém rozhovoru přibližuje její oblíbenou výtvarnou techniku a jak přemýšlí nad tvorbou jednotlivých ilustrací, aby byly s textem vyvážené, ale přesto nechávaly určitý prostor pro čtenářovu představivost. V článku najdete i fotografie originálních skic, ze kterých následně vznikly ilustrace do knihy Jinotaj.

Každá ilustrace má svůj osobitý rukopis, jakou techniku jste při práci na Jinotaji zvolila? 

Pro ilustrování knihy Jinotaj jsem zvolila svou oblíbenou techniku, se kterou pracuji nejčastěji. Jde o techniku, kdy si vystříhávám šablonky z papíru a přes ně barvu tupuji štětci. Jednotlivé části ilustrace vrstvím na sebe. 

Kniha vypráví příběh o skutečných i neskutečných událostech jednoho nadmíru dobrodružného cirkusového léta. Jak jste se snažila tuto atmosféru zachytit vizuálně, aby dětské čtenáře vtáhla do příběhu?

Obecně se vždy snažím jen nekopírovat doslovně text, ale trochu si do ilustrace přidat, nebo naopak ubrat, aby si čtenář mohl příběh sám domyslet. Zde jsme se s Bárou domluvily, že tajemnou necháme postavu Medvěda, která se v knize objevuje a není úplně jasné, zda jde o muže či opravdového medvěda. Taky jsem se snažila pracovat s kompozicí a někdy zachytit detaily, jindy zas celou situaci. Mým záměrem bylo vystihnout dynamičnost spolupráce dětí a cirkusáků, taky ale melancholii a šťastný konec.  

Jak probíhala spolupráce s autorkou Bárou Bažantovou? Nechala vám volnou ruku, nebo jste na ilustracích pracovaly společně?

S Bárou jsme si ohledně ilustrací párkrát volaly a také mi poslala několik fotek přímo z Jinotaje a dětí, kterými je příběh inspirovaný. Zároveň mi, ale nechávala volnou ruku, tak doufám, že je s výsledkem spokojená. :) Pracovalo se mi s ní i s grafičkou Aničkou Polívkovou moc dobře a mám radost z výsledku.

Co vás obecně inspiruje při tvorbě dětských ilustrací? Měla jste možnost setkat se s dětmi, které tento příběh inspirovaly?

Přímo jsme se nesetkaly. Inspiruje mě vše kolem mě – příroda, vzory na textiliích i každodenní situace. V posledních letech i mnohem častěji obrazy starých mistrů nebo stylizace, kterou známe ze starých erbů a reliéfů.

Jaký vztah máte vy sama k dětským knihám, vzpomenete si na nějaké, které vás ovlivnily už v dětství?

Dětské knihy miluju a mám jich ve své knihovně ze všech knih nejvíce. Ráda jezdím na výstavy a veletrhy, kde objevuji nové autory. Z dětství si pamatuju knihu o Neználkovi, Malého prince nebo Velkou knihu pohádek.