Do poznámky napište, kterou ze zakoupených knih chcete samoživitelce věnovat.

Slavnostní zahájení 11. ročníku festivalu Děti, čtete?

Letošní, již 11. ročník festivalu Děti, čtete? ( největšího svého druhu v Čechách! ) probíhá poprvé netradičně na podzim, a nebýt nešťastné covidové situace, protáhl by se do dlouhých 4 měsíců a 7 lokací napříč republikou. Štěstí v neštěstí jsme ale měli, když se nám povedlo festival zahájit takříkajíc za pět dvanáct v naší milé Werichově vile Kampě.  

Už od rána hlásili déšť. Hodně mraků a taky zimu. Ve svetrech a dlouhých kabátech jsme se začali k odpoledni scházet u Mlejnské kavárny a doufali, že se do toho podzimního nečasu bude chtít alespoň pár dětem ( nebo spíš rodičům, protože děti, ty takové přízemnosti jako počasí neřeší ). 

Úvodní besedy a interaktivního workshopu v podkroví Werichovy vily se ujala skvělá Naďa Pažoutová ke svému dobrodružnému titulu Vilma běží o život ( Albatros, 2019, ilustrovalo studio Tomski&Polanski ). Děti malovaly a luštily kvízy, poslouchaly písně a autorčino napínavé čtení z knihy.

Užuž jsme v podkroví začali chystat prostor pro výtvarnou dílnu Evy Koťátkové, když jsme ze starých těžkých dřevěných trámů uviděly klesat prach.. Slunce! A ven!

Na travnatém dvorku Werichovy vily táhnoucím se kolem Čertovky Eva Koťátková za pomocí dětí vytvořila dlouhý Černošický potok, ten živý, přesně takový, jaký se objevuje v knize jejího tatínka Petra Koťátka, kterou sama ilustrovala - Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové ( Meander, 2019, nominace na cenu Magnesia Litera, katalog White Ravens 2020 ). Do něj děti vkreslovaly a vlepovaly každého tvora, věc i tvar, který potřeboval péči paní Majerové stejně, jako všechny postavy z knihy. Papírový potok tedy za pomoci nedaleké Čertovky sebou odtekl všechna ztracená zvířátka, hlínu i vodotrysk až do Černošic. 

Celá zahrada praskala ve švech a nastaly krásné slavnostní chvíle - pan místostarosta Prahy 1 Petr Burgr popřál festivalu společně s jeho zakladatelkou Ivou Pecháčkovou to nejlepší do 11. ročníku, rozkrojil nejlahodnější dort z Erhartovy cukrárny a všem přítomným dámám, které také za festivalem stojí, rozdal luční kytice od výtvarného projektu Plevel. 

Pak se ujala slova naše vzácná vlajková autorka Daniela Fischerová, a děti jen stěží mohly neposlouchat. Přečetla pár říkadel z leporela Plác! Tác! Bác! ( Meander 2019, ilustroval Jakub Kouřil ), ale povětšinou bavila děti i všechny dospělé svou nezaměnitelnou improvizovanou konverzací. 

Na závěr, za doprovodu malebné smrákající se červánkové Kampy, zahrála na kytaru nadějná umělkyně Anna Hokešová, pravidelně vystupující například s Oldřichem Janotou. Zprvu mikrofon poskytla o pár generací mladší zpěvačce - nadané Cecílii Michlové, která po všeobecném uznání publika předala mikrofon zpět povolané zpěvačce. Byly to nezapomenutelné chvíle. 

I když se festival v jeho původní šíří bohužel neuskutečnil, a tento rok s velkou pravděpodobností ani neuskuteční, děkujeme všem dětem, rodičům, autorům a Werichově vile za tak milé setkání plné kvalitní literatury. 

Za festival a nakladatelství, Ariana Tenčlová

 

Sdílet