Zakladatelkou a majitelkou nakladatelství je překladatelka Ivana Pecháčková. Počátky Meandru sahají do roku 1995, kdy se Ivana Pecháčková rozhodla začít knížky také vydávat. Napsala dvě první knížky pro děti a neměl je kdo vydat, a tak je vydala sama. Později k tomu přibyly knihy jejích přátel a známých.

Ediční řada Modrý slon – zde vycházejí náročnější, umělecké autorské knihy pro děti. Právě tyto knihy nakladatelství proslavily – každá z nich je svého druhu sběratelským kouskem, prvních sto výtisků je zpravidla číslováno a obsahuje vlastnoruční podpis autora. Jsou to skutečně výjimečná díla.
Jak říká nakladatelka: „Krásná kniha je krásně napsaná a krásně ilustrovaná, krásná kniha je věc, kterou chcete mít doma v knihovně a o kterou se budou handrkovat vaše děti a vnuci, až vy tady jednou nebudete. A sběratelé po ní budou v antikvariátech pátrat i v příštím století.“

 

Galerie

Náš webdesigner je režisér

V úterý 25. března se v pražském café V lese uskuteční světová premiéra krátkého filmu Trýzeň, který režíroval Jakub Sládek.
Čím byl film inspirován a za jakých okolností vznikal? 

Jakub Sládek: Inspirovala mě postava Inulta z triptychu Julia Zeyera Tři legendy o krucifixu. Vypráví se tu o sochařce, která vytváří sochu Ježíše Krista a svůj model nutí pro dosažení žádoucího výsledku trpět. Tento příběh jsme s Vojtěchem Otčenáškem, představitelem hlavní role, zasadili do současnosti a jeho témata vlastenectví a oběti pro lidstvo ve jménu náboženské víry jsme transformovali v témata nová. Přitom se dotýkáme mimo jiné problematiky aktuálního galerijního provozu, který reprezentuje postava „pana galeristy“ – právě on představuje i dnešního kazatele novodobé duchovní víry, víry „ve jménu umění“, a je skutečným původcem i průvodcem zvrácených tužeb.

Film se rodil za skutečně „trýznivých“ okolností, což bylo dáno nejen omezenými finančními prostředky. Téma se totiž pro mě stalo osobnějším, než jsem si zpočátku myslel, film o trýzni z tvorby se v průběhu tvorby sám stal trýzní z tvorby. Neměl jsem k dispozici profesionální herce, a tak jsem dospěl k závěru, že neherci musí být vystaveni takovým podmínkám, aby dosáhli autentických emocí. Jistý odborník z FAMU, s nímž jsem problém konzultoval, mi k tomu řekl: „Citová rána se zahojí a film přetrvá.“ Metoda se mohu-li soudit osvědčila zejména u představitele titulní role, výtvarníka Vojtěcha Otčenáška, kterému jsem průběžně podával vodku se záměrem vyvolat u něj deprese, což asistent režie Matouš Uhlíř označil za „vykořisťování“. Jeho filmová partnerka Markéta Tea mi ovšem už při prvních pokusech o aplikaci podobných postupů dala jasně najevo, že z natáčení odstoupí, pokud toho nenechám.

(19 minut, režie Jakub Sládek, tvůrčí skupina Vojtěch Otčenášek, Markéta Tea, Filip Jakš, Matouš Uhlíř, Barbora Dayef, Ondřej Trnka)

Novinky
30.11.2017
26.6.2017
1.6.2017
22.5.2017
12.5.2017
11.5.2017
28.4.2017
18.4.2017
27.2.2017
24.2.2017
21.2.2017
15.1.2017
8.12.2016
8.12.2016
6.12.2016
3.12.2016
25.11.2016
25.11.2016
22.11.2016
16.11.2016
14.11.2016
13.11.2016
7.11.2016
9.10.2016
29.9.2016
24.9.2016
22.9.2016
2.9.2016
17.7.2016
1.7.2016
8.6.2016
8.5.2016
23.4.2016
13.4.2016
10.4.2016
17.3.2016
5.3.2016
26.2.2016
25.2.2016
15.12.2015
1.12.2015
2.11.2015
27.10.2015
26.10.2015
19.10.2015
8.10.2015
25.9.2015
22.9.2015
18.9.2015
10.9.2015
18.6.2015
3.6.2015
13.5.2015
12.5.2015
10.5.2015
5.5.2015
27.4.2015
14.4.2015
6.4.2015
30.3.2015
18.2.2015
5.2.2015
15.1.2015
14.12.2014
11.12.2014
10.12.2014
7.12.2014
5.12.2014
3.12.2014
6.11.2014
6.11.2014
24.10.2014
21.10.2014
17.10.2014
2.10.2014
29.9.2014
22.9.2014
22.9.2014
18.9.2014
10.9.2014
10.9.2014
3.9.2014
4.6.2014
30.5.2014
29.5.2014
16.5.2014
15.5.2014
23.4.2014
23.4.2014
3.4.2014
2.4.2014
28.3.2014
25.3.2014
25.3.2014
22.3.2014
21.3.2014
19.3.2014
17.3.2014
16.3.2014
13.3.2014
11.3.2014